„Román o svobodě a o překážkách na cestě k ní i o prolínání svobod různých lidí nepřestává do poslední chvíle bavit, napínat i překvapovat.“ – Kateřina Kadlecová, Reflex
„Cizelérská pečlivost, s níž Michaela Klevisová tká jemné předivo svého příběhu, mimo jakoukoliv pochybnost dosvědčuje, že tu máme co do činění s jednou z našich nejlepších spisovatelek. Mám za to, že Vraní oko překračuje úzký rámec „lehkého“ detektivního žánru a má řadu atributů společenského románu, vypovídajícího o stavu naší „demokracie“ možná víc, než mnohé odborné sociologické studie. Velmi oceňuji i to, že autorka si nevypomáhá obligátními „vycpávkami“, tak oblíbenými u většiny dnešních pseudoliterátů. Řečeno jinak žádné bizarní a co možná nejbrutálněji provedené vraždy, žádné hektolitry krve ani sexuální scény na každé třetí stránce.“ – Jan Hofírek, Krajské listy
„Klevisová opět dokazuje, že umí napsat čtivý příběh, od něhož se čtenář nedokáže jen tak odtrhnout. Umně odkrývá pomyslný spletenec vztahů, kdy každá z postav postupně odhaluje své pravé já a nosí s sebou pomyslný vlastní stín.
A za někým občas přijde i zmora, symbol zla nabízející člověku sice hezké sny, ale potom zmar. Jisté však je, že autorka se vypracovala mezi nezaměnitelné osobnosti současné české prózy.“ – František Cinger, Právo
„Závěrečné vyvrcholení musím nazvat skutečně krutým. Hluboce na mě zapůsobilo. Budu se opakovat, nečekal jsem ho. Nečekal jsem, jak moc dokážou zapůsobit písmena, seskládaná do vět na pozadí nehostinné a drsné krajiny vprostřed ošklivých lesů…“ – Zdeněk Svoboda, Krajské listy
„Drak spí je sice krimi literaturou, není však dílem pouze kratochvilným či únikovým, ale něco o našem současném světě opravdu vypovídá. To se může zdát jako ne úplně skvělá zpráva při pohledu z detektivkářského břehu, ovšem jako výborná zpráva při pohledu z nábřeží velké literatury. Každopádně novinka Michaely Klevisové nabízí v dobré, rozvážně vystavěné symbióze oboje – je tu krimi příběh i literární kvalita. Autorka knihy Drak spí tak rozhodně žádný literární zločin nespáchala. Nezabila svými spisovatelskými ambicemi detektivku, naopak ji povýšila na čtenářský zážitek, který hlavou jen tak neproteče. Nezkrátí člověku pouze dlouhou chvíli, ale rovněž se na delší dobu usadí v jeho mysli.“ – Ondřej Horák, Lidové noviny
„Zjišťujeme, že jsme se snadno nechali vtáhnout do osudů jednotlivých (a dosti věrohodně popsaných) postav. Autorka k nim přistupuje s pochopením. I ty záporné charaktery nejsou pokaždé vyloženě záporné a mají často pro své jednání důvod. Každá z postav má slabší či silnější pouto k místu, ve kterém žije, a také různé důvody, proč zde žije.“ – Richard Spitzer, www.centrum-detektivky.cz
„Klevisová si v ní udržuje svůj – na české poměry velmi slušný – standard: kromě zmíněného množství podezřelých má přiměřeně překvapivé rozuzlení, nadto s napínavou scénou pokusu o další vraždu ve finále. Fanoušci tradiční detektivky budou spokojeni – a pokud mají navíc rádi divoká zvířata, pak bude Sněžný měsíc patřit k jejich nejoblíbenějším.“ – Pavel Mandys, iLiteratura.cz
„Klevisová v knize opět osvědčuje svou schopnost charakterizovat pestrou společnost postav, kdy každá z nich má své sny, bolesti z minulosti i současná trápení. Věrná je také motivům soužití člověka a přírody, její ochraně. Vždyť tajné, jinak nepovolené honitby nejenom na rysí rodinu hrají v novém příběhu dominantní roli.“ – František Cinger, Právo
„Klevisová dokazuje, že patří ke špičce české krimi literatury. Její schopnost dobrat se hloubky lidské duše i rostoucí stylové mistrovství dostaly nyní rozměr až psychologického románu, v němž hledání vraha není dávno to hlavní. Jde i o cynické ničení přírody, nesmiřitelný souboj ochránců přírody a prosazovatelů moderního způsobu života, spojeného vždy s obchodním úspěchem, stejně tak manipulaci druhými, proti níž člověk často marně hledá obranu.“ – František Cinger, Právo
„…Po opatrném našlapování na detektivním poli se Michaela Klevisová pouští stále odvážněji do hlubin detektivního žánru, přidává velmi dobře promyšlený motiv, zajímavé obsazení i kulisy. Její detektivní série vykazuje neustálé zlepšování, propracování postav i zápletek a z nenáročné detektivky se postupně stávají psychologické krimiromány…“ – Jolana Hlušičková, vaseliteratura.cz
„Vedle koček je statickým bodem a ústředním tématem této i předchozích povídkových knih moment rozhodnutí hrdinů ke změně, vidina lepších zítřků plynoucí ze zásadního rozhodnutí. Zajímavé je, že tento motiv nenápadně uplatňuje i u postav ve svých detektivních knihách. Zachycuje momenty obratu v myšlení, záchvěv odvahy, kterého se její postavy chytají jako stébla trávy a snaží se jít dál. Klevisová vypráví upřímně, s příměsí životní zkušenosti. Nad segmentárními životními útržky, které popisuje, se citlivě zamýšlí a své postavy obdarovává hojnou dávkou sympatií. Z jejích příběhů čiší laskavost a všudypřítomný punc vítězství dobra nad zlem. Lehkost a ladnost v jejích povídkách vždy byly a i teď zůstávají.“ – Lucie Zelinková, Právo
„Klevisová v mnoha směrech vychází z Agathy Christie, naštěstí se přitom zcela vyhýbá přespekulovaným úkladným vraždám. …možná nám tu v Michaele Klevisové roste autorka solidních detektivek, které snesou srovnání se zahraniční produkcí – ne snad s její špičkou, s lepším průměrem však rozhodně.“ Pavel Mandys, iliteratura.cz
„Klevisová dává najevo cit pro duši lidí různých generací, kteří všichni stojí o kapku pozornosti. Nakonec se dokáže vtělit i do myšlení kočky, jež se na lodi musí poprat s cynismem návštěvníků, kterým vadí hlavně to, že je černá, a měla by tedy přinášet neštěstí. Jsou to milé příběhy, plné lidskosti.“ – František Cinger, Právo
„Klevisová dokáže svými povídkami dojmout, mile je pointuje, umí je vystavět na jediné obyčejné situaci či obrazu, ale na druhé straně si i klidně dává práci s širším rámcem, z něhož by mohl vyrůst větší příběh. A je docela vtipná.“ Klára Kubíčková, MF Dnes
„Klevisová v mnoha směrech vychází z Agathy Christie, naštěstí se přitom zcela vyhýbá přespekulovaným úkladným vraždám. …možná nám tu v Michaele Klevisové roste autorka solidních detektivek, které snesou srovnání se zahraniční produkcí – ne snad s její špičkou, s lepším průměrem však rozhodně.“ Pavel Mandys, iliteratura.cz
„Při četbě románů Michaely Klevisové lze konstatovat, že společnost i autorka jsou zralé a připravené k literární cestě do hlubin českého zločinu. Společným rysem všech tří románů je přitom nejen ohledávání mrtvol, ale též neuróz čerstvě vykrystalizované české střední třídy na prahu 21. století. Aniž bych prozradil více, nežli je třeba, o pozadí vyšetřovaných zločinů, obecně lze říci, že všechny vyvěrají z neklidu společnosti, která již má co ztratit a není si přitom jista, zda to, co získala, opravdu naplnilo její představu o zaručeném štěstí.“ Tomáš Kafka, Lidové noviny
„Po třech knihách se dá konstatovat, že se u nás objevila další výrazná autorka detektivního žánru. Je zásluhou Klevisové, že její romány vyprávějí poutavé příběhy z různých prostředí a současného života, kdy se postupně odhalují vztahy, charaktery i ambice jednotlivých postav.“ František Cinger, Právo
„Místo obvyklého pátrání po pachateli dvou vražd Klevisová rozehrává psychologický thriller, v němž se střetávají často protichůdné ambice několika postav. Každá má své tajemství a tím tajemstvím je obvykle plán na nějaký podstatný zisk (peněz, postavení či partnera). Román samozřejmě končí odhalením pachatele, nicméně čtenáře přinejmenším stejně intenzivně zajímá, zda se plány ostatních postav naplní.“ Pavel Mandys, iliteratura.cz
„Odhalení zločinu je náležitě překvapivé a navíc uvěřitelné. Dobrou pointu mají nakonec i docela nevinné záhady – jako třeba proč se každé ráno na hladině bazénu v penzionu objeví několik myších mrtvolek.“ – Magdalena Čechlovská, Hospodářské noviny
„Knižní prvotina publicistky Michaely Klevisové je navzdory nenápadnému názvu poctivým detektivním románem se silnou dostředivou silou. Je to ten typ napínavého čtení, kvůli kterému se zapomíná vystoupit na správné tramvajové zastávce. V románu nechybí tajemná minulost, předivo vztahů a postav, ani klasické, spíš civilní než akční vyšetřování dvou vražd.“ Magdalena Čechlovská, Hospodářské noviny