Recenze

"Klevisová dokazuje, že patří ke špičce české krimi literatury. Její schopnost dobrat se hloubky lidské duše i rostoucí stylové mistrovství dostaly nyní rozměr až psychologického románu, v němž hledání vraha není dávno to hlavní. Jde i o cynické ničení přírody, nesmiřitelný souboj ochránců přírody a prosazovatelů moderního způsobu života, spojeného vždy s obchodním úspěchem, stejně tak manipulaci druhými, proti níž člověk často marně hledá obranu." - František Cinger, Právo

"Vedle koček je statickým bodem a ústředním tématem této i předchozích povídkových knih moment rozhodnutí hrdinů ke změně, vidina lepších zítřků plynoucí ze zásadního rozhodnutí. Zajímavé je, že tento motiv nenápadně uplatňuje i u postav ve svých detektivních knihách. Zachycuje momenty obratu v myšlení, záchvěv odvahy, kterého se její postavy chytají jako stébla trávy a snaží se jít dál. Klevisová vypráví upřímně, s příměsí životní zkušenosti. Nad segmentárními životními útržky, které popisuje, se citlivě zamýšlí a své postavy obdarovává hojnou dávkou sympatií. Z jejích příběhů čiší laskavost a všudypřítomný punc vítězství dobra nad zlem. Lehkost a ladnost v jejích povídkách vždy byly a i teď zůstávají." - Lucie Zelinková, Právo

"Každý skrývá vlastní příběh, nikdo není na scénu jen tak vržen jako šachová figurka. V tom je největší síla autorky i její mimořádná schopnost, která jí umožňuje napsat vpravdě kriminální román, v němž nejde jen o to, kdo je vrahem. Tím se odlišuje od českých kolegů, kteří poctivě nabízejí jednotlivé detektivní příběhy. Klevisová dokáže vykreslit širokou paletu osudů." - František Cinger, Právo

"Kniha je plná záhad, ale zároveň i stop, díky kterým byste mohli rozplést všechny zápletky. Troufnu si ale tvrdit, že to se vám s největší pravděpodobností nepodaří. A nejspíš ani nepřijdete na to, co je a co není stopa. Autorka klade důraz na psychologii postav, čímž má blízko například k anglické spisovatelce P. D. Jamesové. Ostatně, „Ostrov šedých mnichů“ vám možná bude evokovat knihu „Maják“ a Josef Bergman má pár věcí podobných s inspektorem Adamem Dalglieshem. Pokud si potrpíte na přirovnání, není od věci v souvislosti s touto knihou zmínit i královnu severské krimi Camillu Läckberg nebo detektivku „Mlhy Ölandu“ od Johana Theorina." - Veronika Černucká, www.severskedetektivky.cz

"Nezajímají ji krvavá jatka, která na stránkách svých knih rozehrávají někteří zahraniční autoři. Zajímají ji reakce lidí, kteří se vyskytli v bezprostředním okolí zlého zločinu a jsou s ním tak či onak svázáni, zajímají ji tajnosti lidské duše. Tím se před lety - prvotinou Kroky vraha - vyčlenila z množiny českých detektivkářů. Nebylo divu, že hned za první knihu získala prestižní cenu Jiřího Marka, kterou uděluje česká sekce Mezinárodní asociace autorů detektivní letaratury (AIEP) za nejlepší detektivní román roku." - Ivan Matějka, Literární noviny

"Klevisová dává najevo cit pro duši lidí různých generací, kteří všichni stojí o kapku pozornosti. Nakonec se dokáže vtělit i do myšlení kočky, jež se na lodi musí poprat s cynismem návštěvníků, kterým vadí hlavně to, že je černá, a měla by tedy přinášet neštěstí. Jsou to milé příběhy, plné lidskosti." - František Cinger, Právo

„Klevisová dokáže svými povídkami dojmout, mile je pointuje, umí je vystavět na jediné obyčejné situaci či obrazu, ale na druhé straně si i klidně dává práci s širším rámcem, z něhož by mohl vyrůst větší příběh. A je docela vtipná.“ Klára Kubíčková, MF Dnes

„Klevisová v mnoha směrech vychází z Agathy Christie, naštěstí se přitom zcela vyhýbá přespekulovaným úkladným vraždám. ...možná nám tu v Michaele Klevisové roste autorka solidních detektivek, které snesou srovnání se zahraniční produkcí – ne snad s její špičkou, s lepším průměrem však rozhodně.“  Pavel Mandys, iliteratura.cz

„Při četbě románů Michaely Klevisové lze konstatovat, že společnost i autorka jsou zralé a připravené k literární cestě do hlubin českého zločinu. Společným rysem všech tří románů je přitom nejen ohledávání mrtvol, ale též neuróz čerstvě vykrystalizované české střední třídy na prahu 21. století. Aniž bych prozradil více, nežli je třeba, o pozadí vyšetřovaných zločinů, obecně lze říci, že všechny vyvěrají z neklidu společnosti, která již má co ztratit a není si přitom jista, zda to, co získala, opravdu naplnilo její představu o zaručeném štěstí." Tomáš Kafka, Lidové noviny

„Po třech knihách se dá konstatovat, že se u nás objevila další výrazná autorka detektivního žánru. Je zásluhou Klevisové, že její romány vyprávějí poutavé příběhy z různých prostředí a současného života, kdy se postupně odhalují vztahy, charaktery i ambice jednotlivých postav.“ František Cinger, Právo

Místo obvyklého pátrání po pachateli dvou vražd Klevisová rozehrává psychologický thriller, v němž se střetávají často protichůdné ambice několika postav. Každá má své tajemství a tím tajemstvím je obvykle plán na nějaký podstatný zisk (peněz, postavení či partnera). Román samozřejmě končí odhalením pachatele, nicméně čtenáře přinejmenším stejně intenzivně zajímá, zda se plány ostatních postav naplní.Pavel Mandys, iliteratura.cz

"Odhalení zločinu je náležitě překvapivé a navíc uvěřitelné. Dobrou pointu mají nakonec i docela nevinné záhady – jako třeba proč se každé ráno na hladině bazénu v penzionu objeví několik myších mrtvolek." - Magdalena Čechlovská, Hospodářské noviny

„Knižní prvotina publicistky Michaely Klevisové je navzdory nenápadnému názvu poctivým detektivním románem se silnou dostředivou silou. Je to ten typ napínavého čtení, kvůli kterému se zapomíná vystoupit na správné tramvajové zastávce. V románu nechybí tajemná minulost, předivo vztahů a postav, ani klasické, spíš civilní než akční vyšetřování dvou vražd.“ Magdalena Čechlovská, Hospodářské noviny