Kočkaři, pozor! Tohle je zpráva především pro vás! O víkendu jsem poslala do nakladatelství rukopis své třetí povídkové sbírky. Bude se jmenovat Štěstí je zadarmoHlavní postavy povídek mají společný cíl: být alespoň trochu šťastnější. Na štěstí má přece právo každý, ne? V jejich příbězích o důležitých náhodách a životních prozřeních potom sehrají roli kočičí (a někdy i psí) hrdinové… Ukázka:

Tohle ráda čtu! Některé autory není třeba představovat, ale podělím se i o utajené klenoty, které jsem objevila čirou náhodou – a o to víc si jich vážím. Začnu méně známými jmény.

William Trevor

Irský autor, ročník 1928, patří k mým nejoblíbenějším. Mistr povídek a novel. Píše úsporně, nezaplétá se do jazykových kudrlinek, zato citu vkládá do příběhů vrchovatě. Připadá mi, že na to, jak je ve světě uznávaný (v roce 2012 například patřil k nejžhavějším kandidátům na Nobelovu cenu za literaturu, třikrát získal Man Bookerovu cenu) se o něm u nás málo ví – a také bylo do Češtiny přeloženo celkem málo jeho děl. Zajímavost: William Trevor píše každý den od čtvrt na sedm ráno a pracuje čtyři hodiny. „V těch několika hodinách před snídaní se cítím stejně energický a bystrý jako v šestnácti nebo sedmnácti,“ tvrdí. Novela Láska a léto se odehrává v padesátých letech na ospalém irském maloměstě, kde málokdo je úplně šťastný...

Herbjorg Wassmo

Norská autorka, která se narodila na souostroví Vesteralen vysoko na severu a než se stala spisovatelkou na plný úvazek, byla učitelkou v severním Norsku. Na zádumčivém severu se odehrává i většina jejích příběhů...

Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát o nakupování oblečení. Zrovna já, která chození po obchodech a přebírání hadrů považuju za nutné zlo. A nakonec píšu právě proto. Snažím se sháněním věcí trávit co nejmíň času – a když k narozeninám nebo Vánocům dostanu něco na sebe, jsem tak strašně vděčná, že mi dotyčný ušetřil námahu! Jenže občas člověk dospěje do bodu, kdy mu dojde, že buď zruší všechny schůzky a zašije se už navždy doma v teplákách... anebo vyrazí do obchodu.